Mindfulness – všímavost či duchapřítomnost, je jedním z klíčových pojmů budhistické psychologie. Všímavost má svůj původ v budhistické meditační tradici jakožto nedílná součást meditace, zároveň je však hojně využívána i v “západní“ psychoterapii.
Andy Puddicombe, bývalý budhistický mnich, definuje mindfulness takto: „Mindfulness znamená být přítomen v tomto okamžiku, ničím nerozptýlen. Znamená to spočinout v přirozeném stavu vědomí, které je prosté jakékoliv zaujatosti nebo úsudku.“[1]
Pro nás to v praxi může znamenat, že si uvědomujeme, kde právě nyní jsme, co děláme, co si myslíme a že si něco myslíme. Například si uvědomujeme, že právě vzpomínáme, ale neztotožňujeme se s těmito myšlenkami, necháváme je jen v klidu plynout a přitom je pozorujeme. Jsme nezaujatými pozorovateli našich myšlenek v přítomném okamžiku.
Dalším příkladem může být, že myslím na to, jaké si dnes uvařím jídlo. Všímavost znamená, že si uvědomuji a pozoruji, že myslím na to, jaké si uvařím jídlo.
Cílem mindfulness je uvědomování našich myšlenek a neztotožňovat se s nimi. Případně, uvědomovat si naše negativní myšlení a vědomě ho přenastavit. Všímavost je tedy skvělý nástroj k větší spokojenosti v přítomném momentu. Pomáhá nám více si uvědomovat důležité věci, které denně přehlížíme, ale i maličkosti v životě, které nám dělají radost. Zároveň nás učí si každého takového momentu cenit, naplno ho vnímat a dělat tedy to, co děláme, nejlépe jak umíme.
Toto je však v naprostém kontrastu s tím, jak v současné době žije většina lidí, kteří tráví mnoho času pohlceni myšlenkami. Opakem mindfulness je tedy mindlessness (nevšímavost), která vede k prožívání stereotypu, nudy, ale i neklidu a úzkosti.[2]
Kolik z Vás sedí například s přítelem v kavárně a nevychutnává si tu chuť kávy, co si objednala, necítí její vůni a teplotu, když se dotýká rtů a už vůbec nevnímá, co vám vypráví váš přítel, protože jen držíte v hlavě svou myšlenku, kterou chcete říct, až domluví?
Kolik z Vás přeskakuje svou pozornost během toho všeho na mobil, protože nám někdo volá, píše, nebo ani nevolá ani nepíše, jen si potřebujete rychle “projet“ Instagram nebo jinou sociální síť?
Kolik z vás leží večer v posteli s úzkostnými pocity a vzpomínkami na bývalého partnera, který vás opustil? Neskládá se tento okamžik spíše z pěkných pocitů pohodlí vaší postele a příjemné teploty vaší ložnice?
Plno z Vás si jistě přizná, že si skutečně přítomný okamžik takto vždy neuvědomuje, konec konců není to pro člověka úplně přirozené. Pravidelným procvičováním se to však můžeme naučit ovládat a tím ze svého života eliminovat mnoho negativních pocitů a myšlenek.
Důvodem, proč je všímavost využívaná i v psychoterapii je, že všímavost navíc vede k uvědomování jinak potlačovaných obsahů mysli, což nám umožňuje se vymanit z našeho automatického myšlení a získat novou svobodu našeho myšlení a jednání.[3] To znamená, že pokud nejste spokojené s vaším chováním, například s tím, jak stále žárlíte, jak si přijdete opomíjené, jak snadno “vybuchnete“ nebo jak často odsuzujete ostatní, mindfulness Vás naučí registrovat tyto stále se opakující myšlenky/vzorce. Tím, že si tyto myšlenky budete v konkrétních situacích uvědomovat, s nimi můžete začít pracovat a změnit je.
Na mindfulness je také skvělé, že můžete začít tady a teď. Nemusíte si pro něj vyhrazovat extra čas, jako u klasické sedící meditace. Stačí, že se v každý okamžik, při každé své aktivitě budete soustředit více na to, co děláte, co dělá vaše tělo, vaše smysly, a tedy na to, co pozorujete okolo sebe, nebo se budete soustředit například na své myšlenkové pochody a nezaujatě je pozorovat.
Zkuste si uvědomit v každém okamžiku, na co myslíte, co vidíte před sebou a kolem sebe, co slyšíte za zvuky, co cítíte za pachy a vůně, jaké chutě vnímáte, pokud právě jíte, co cítíte za teplotu, dotek, jakou sílu a intenzitu doteku, atd. Zkrátka, zapojte všechny své smysly. Vaše prožitky budou tak silnější a hlubší a následně si budete všeho i mnohem více cenit.
[1] PUDDICOMBE, Andy. The headspace guide to meditation and mindfulness: how mindfulness can change your life in ten minutes a day. New York: St. Martins Griffin, [2016]. ISBN 978-1250104908.
[2 ,3] BENDA, Jan. 2007. Všímavost v psychologickém výzkumu a v klinické praxi. Československá psychologie 2007. In: https://www.psychoterapeut.net edu [online]. 16.11.2010. [cit. 18.11.2019]. Dostupné z https://www.psychoterapeut.net/downloads/benda2007.pdf.
