9) Když nic necítíme vs. intenzivní emoce

Můžeme mít pocit, že nic necítíme a vnímáme naše emoce velmi špatně nebo naopak pozorujeme, že jsou pro nás některé emoce velmi intenzivní až nezvladatelné.

KDYŽ NIC NECÍTÍME:

Pokud nevíme, co se odehrává v našem těle, nevnímáme zpětnou vazbu našeho těla a nevíme, co právě teď potřebujeme.

Když nic necítíme, můžeme začít s tím, že pozorujeme, že nic necítíme. Zapojíme všímavost.

Dále můžeme začít pracovat na našem vztahu k cítění a začít se propojovat se svým tělem skrz dotyk. Můžeme začít chodit na masáže, různě se po těle poplácávat, hladit a při tom vnímat třeba tlak, jemnost, teplotu, příjemnost,…

Naši práci s emocemi můžeme celkově začít tím, že vnímáme pouze vzruchy v těle, aniž bychom pojmenovávali emoce. Takže jde o to začít pozorovat třeba tlak, teplotu, brnění a další změny v těle.

Jóga může být také dobrý zdroj, který nám pomáhá propojit s naším tělem, prodýchat se a zrelaxovat.

Dále může být prospěšné intuitivně tancovat, třást se a klepat do rytmu bubnů nebo třeba zpívat či meditovat.

Odkaz na bubnování, na které tančím pravidelně já: https://www.youtube.com/watch?v=a_gNm4OL-QM&list=PLOSV6EHQ1jnE46fjW-wuvMLHwKruN3r0S&ab_channel=ShekinaRay

Je třeba vyzkoušet, co nám vyhovuje. Pro někoho například skutečně nemusí být vhodné začínat práci na sobě meditací.

KDYŽ JSOU EMOCE INTENZIVNÍ:

Když nás například zmáhá intenzivní vztek, můžeme dýchat zhluboka a soustředit se hlavně na dlouhé vydechování. Dlouhé výdechy stimulují náš parasympatický nervový systém, který nás zklidňuje. Dlouhé nádechy naopak stimulují náš sympatický nervový systém, který nás aktivuje. (Dlouhé nádechy jsou tedy vhodné v případě, pokud se chceme nabudit a zvýšit naši energii.)

V obou případech je důležité vracet se pravidelně ke svým zdrojům a dočerpávat se.